O farnosti
Farnost Křižanovice je společenství katolíků žijících na území obce Křižanovice u Bučovic, Rašovice a Heršpice - Jalový dvůr. Farnost patří do děkanství slavkovského, diecéze brněnské. Od roku 2018 farnost spravuje administrátor ze Slavkova u Brna.
Z historie farnosti
K farnosti původně patřily též obce Nížkovice, Kobeřice a také zaniklé Konůvky a hrádek Kepkov.
Nejstarší zmínky o samostatné křižanovické farnosti jsou z let 1260 a 1267, kdy zde byl farář Jan. Na přelomu 16. a 17. století farnost v důsledku politických a náboženských změn pravděpodobně zanikla. Po obnově náboženského života v našich zemích po roce 1620 byly Křižanovice začleněny snad od roku 1626 jako přifařená obec pod faru do Slavkova. V roce 1630 či 1639 zde byla na krátký čas zřízena samostatná duchovní správa, která však zanikla v roce 1650. Řádné a trvalé obnovení samostatné křižanovické farnosti nastalo až v roce 1690.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Středem celé farnosti, byl a dodnes je farní kostel. Starý farní kostel Panny Marie byl kdysi zcela obehnán hradbami a zajišťoval tak ochranu pro obyvatele v době útoků a nebezpečí. Do kostela vedlo několik chodeb z různých směrů. Původní gotická stavba kostela byla postupně rozšiřována. Po pravděpodobném zchátrání kostela po třicetileté válce byl kostel přestavěn po roce 1690. Ohradní zdi byly časem sníženy, místy proraženy a brána před kostelem zrušena.
Kostel byl postaven v jednoduchém barokním stylu na základech starší chrámové stavby snad gotického původu v letech 1690-1708 za faráře Kristiána Louckého. Střecha byla pokryta šindelem, od roku 1895 břidlicí. Malá sanktusníková věžička nad hlavním oltářem byla odstraněna v roce 1856. Místo ní zde byl dán na nějakou dobu pohyblivý kohout. V roce 1897 byla šindelová cibulovitá střecha věže s lucernou a křížem stržena vichřicí. Nová střecha věže barokního stylu krytá zinkovým plechem s křížem byla postavena v roce 1899 a znovu s měděným plechem v roce 2001.
Kostel byl v letech 1942-1950 upraven a rozšířen za faráře Metoděje Nebojsy. Pod kostelem jsou hroby a chodby původně spojující kostel s okolím. Jejich zmapování provedl v roce 1975 P. Karel Sobotka. Při opravách v roce 2003 pak byla vyčištěna krypta pod presbytářem a část dalšího prostoru.
Vnitřní zařízení a výzdoba kostela pochází většinou z 19. a 20. století. V presbytáři s valenou klenbou stojí hlavní oltář se sochou Panny Marie a řezbami andělů z roku 1857, ve výklencích za ním jsou další dva andělé. Je zde dále pokoncilní oltář čelem k lidu a ambon s řezbami z původních varhan a kazatelny. Na klenbě je freska z roku 1957 se čtyřmi výjevy ze života Pána Ježíše. Jsou zde dvě okna s vitrážemi Panny Marie a Narození Páně, čelní zeď za oltářem je prolomena oválným oknem s vitráží z tzv. včelích buněk.
V kostele jsou čtyři bloky dubových lavic, před nimiž jsou na stěnách sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Po obvodu chrámové lodi jsou obrazy Křížové cesty. V severní boční kapli je oltář Božího hrobu se svatostánkem a plačícími anděly, socha sv. Josefa a sv. Terezie z Lisieux. V jižní boční kapli pak socha Piety, mramorová křtitelnice z doby okolo roku 1802, zpovědnice, klekátko s křížem a holubice – symbol Ducha svatého. V předsíni kostela je velký kříž z roku 1930 a soška Pražského Jezulátka.
Ve věži je šest zvonů:
- Marek, Lukáš, Matouš a Jan, neznámý zvonař 1451
- Ježíš Kristus Král, První moravská zvonárna v Brně 1949
- Panna Maria (poledňák) , První moravská zvonárna v Brně 1949
- sv. Josef, První moravská zvonárna v Brně 1949
- sv. Jáchym a Anna (umíráček), Petr Rudolf Manoušek, Asten 2005
- sv. archanděl Gabriel, Rudolf Perner, Pasov 2011, který byl získán přelitím umíráčku, První moravská zvonárna v Brně 1949), který se nezdařil a nepoužíval se
Okolo kostela se rozkládá farní hřbitov, tzv. starý, který k pravidelnému pochovávání sloužil do roku 1957. Dnes jsou zde jen udržované hroby, mj. hroby zdejších farářů Jana hraběte Kolovrata, Leopolda Kolíska a Antonína Chvátala. Hřbitovní kříž je z roku 1912, nově postaven a posvěcen byl v roce 2006. Márnice z roku 1898 byla zbourána v roce 2006, na jejím místě stojí kaplička sv. Antonína Paduánského z roku 2008. Nový obecní hřbitov, užívaný od roku 1958, je za vesnicí. Zde je kněžský hrob P. Stanislava Pravce (+ 2011).
Přehled duchovních správců a kaplanů farnosti
1267 Jan, 1373 Jindřich, 1404 Jan, 1493 Havel, 1576 Valentin,
1630 Albert z Klimkovic, 1676 Jiří Václav Štyvar (ze Slavkova)
Přehled duchovních správců farnosti od r. 1690 | |
1690 - 1708 | P. Kristián Loucký |
1708 - 1724 | P. Jan František Němec |
1724 - 1740 | P. Karel Javorek |
1740 - 1764 | P. Tobiáš Toušek |
1764 - 1768 | P. Jan Uher |
1768 - 1793 | P. Jan Mandinec |
1793 - 1818 | P. František Čáp |
1818 - 1837 | P. Ignác Škoda |
1837 - 1855 | P. Štěpán Štětina |
1856 - 1881 | P. Jan hrabě Kolovrat Krakovský |
1881 | P. Jan Konečný |
1881 - 1908 | P. Jan Nepomuk Schneider |
1909 - 1920 | P. Karel Berger |
1920 | P. Jan Jelínek |
1920 - 1922 | P. Leopold Kolísek |
1922 | P. Antonín Moučka |
1923 - 1937 | P. Antonín Dohnal |
1937 | P. František Žatecký |
1937 - 1941 | P. Antonín Chvátal |
1941 - 1942 | P. Jan Mrva |
1942 - 1951 | P. Metoděj Nebojsa |
1951 - 1959 | P. František Šprta |
1959 - 1960 | P. Josef Hudec |
1960 - 1973 | P. František Vítek |
1973 - 1977 | P. Karel Sobotka |
1977 - 1978 | P. Josef Jan Budil, OSA |
1978 - 1992 | P. Stanislav Pravec |
1992 - 1993 | P. Oldřich Divácký |
1993 - 1997 | P. Maximilián Vladimír Filo, OPraem |
1998 - 2013 | P. Martin Bejček |
2013 - 2018 | P. František Nechvátal |
2018 - | P. Stanislav Pacner |
Za jejich působení zde kaplanovali nebo vypomáhali tito kněží: | |
1889 - 1890 | P. Antonín Sláma |
1890 - 1893 | P. František Horký |
1894 - 1908 | P. František Tošnar |
1910 - 1911 | P. Vojtěch Koudelka |
1920 | P. Jan Jelínek |
1935 | P. Alois Boček |
1938 - 1940 | P. František Hamerský |
1941 | P. Jan Mrva |
1959 - 1960, 1991 - 1992 | P. Oldřich Navařík, CRV |
1991 - 1992 | P. Jiří Sedláček, CRV |
1996 | P. Jiří Mikulášek |