O farnosti

Farnost Křižanovice je společenství katolíků žijících na území obce Křižanovice u Bučovic, Rašovice a Heršpice - Jalový dvůr. Farnost patří do děkanství slavkovského, diecéze brněnské. Od roku 2018 farnost spravuje administrátor ze Slavkova u Brna. 

Z historie farnosti

 

K farnosti původně patřily též obce Nížkovice, Kobeřice a také zaniklé Konůvky a hrádek Kepkov.

Nejstarší zmínky o samostatné křižanovické farnosti jsou z let 1260 a 1267, kdy zde byl farář Jan. Na přelomu 16. a 17. století farnost v důsledku politických a náboženských změn pravděpodobně zanikla. Po obnově náboženského života v našich zemích po roce 1620 byly Křižanovice začleněny snad od roku 1626 jako přifařená obec pod faru do Slavkova. V roce 1630 či 1639 zde byla na krátký čas zřízena samostatná duchovní správa, která však zanikla v roce 1650. Řádné a trvalé obnovení samostatné křižanovické farnosti nastalo až v roce 1690.

 

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Středem celé farnosti, byl a dodnes je farní kostel. Starý farní kostel Panny Marie byl kdysi zcela obehnán hradbami a zajišťoval tak ochranu pro obyvatele v době útoků a nebezpečí. Do kostela vedlo několik chodeb z různých směrů. Původní gotická stavba kostela byla postupně rozšiřována. Po pravděpodobném zchátrání kostela po třicetileté válce byl kostel přestavěn po roce 1690. Ohradní zdi byly časem sníženy, místy proraženy a brána před kostelem zrušena. 

 

Kostel byl postaven v jednoduchém barokním stylu na základech starší chrámové stavby snad gotického původu v letech 1690-1708 za faráře Kristiána Louckého. Střecha byla pokryta šindelem, od roku 1895 břidlicí. Malá sanktusníková věžička nad hlavním oltářem byla odstraněna v roce 1856. Místo ní zde byl dán na nějakou dobu pohyblivý kohout. V roce 1897 byla šindelová cibulovitá střecha věže s lucernou a křížem stržena vichřicí. Nová střecha věže barokního stylu krytá zinkovým plechem s křížem byla postavena v roce 1899 a znovu s měděným plechem v roce 2001.

 

Kostel byl v letech 1942-1950 upraven a rozšířen za faráře Metoděje Nebojsy. Pod kostelem jsou hroby a chodby původně spojující kostel s okolím. Jejich zmapování provedl v roce 1975 P. Karel Sobotka. Při opravách v roce 2003 pak byla vyčištěna krypta pod presbytářem a část dalšího prostoru.

 

Vnitřní zařízení a výzdoba kostela pochází většinou z 19. a 20. století.  V presbytáři s valenou klenbou stojí hlavní oltář se sochou Panny Marie a řezbami andělů z roku 1857, ve výklencích za ním jsou další dva andělé. Je zde dále pokoncilní oltář čelem k lidu a ambon s řezbami z původních varhan a kazatelny. Na klenbě je freska z roku 1957 se čtyřmi výjevy ze života Pána Ježíše. Jsou zde dvě okna s vitrážemi Panny Marie a Narození Páně, čelní zeď za oltářem je prolomena oválným oknem s vitráží z tzv. včelích buněk. 

 

V kostele jsou čtyři bloky dubových lavic, před nimiž jsou na stěnách sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Po obvodu chrámové lodi jsou obrazy Křížové cesty.  V severní boční kapli je oltář Božího hrobu se svatostánkem a plačícími anděly, socha sv. Josefa a sv. Terezie z Lisieux. V jižní boční kapli pak socha Piety, mramorová křtitelnice z doby okolo roku 1802, zpovědnice, klekátko s křížem a holubice – symbol Ducha svatého. V předsíni kostela je velký kříž z roku 1930 a soška Pražského Jezulátka.

 

Ve věži je šest zvonů:

• Marek, Lukáš, Matouš a Jan, neznámý zvonař 1451
• Ježíš Kristus Král, První moravská zvonárna v Brně 1949
• Panna Maria (poledňák) , První moravská zvonárna v Brně 1949
• sv. Josef,  První moravská zvonárna v Brně 1949
• sv. Jáchym a Anna (umíráček), Petr Rudolf Manoušek, Asten 2005
• sv. archanděl Gabriel, Rudolf Perner, Pasov 2011, který byl získán přelitím umíráčku, První moravská zvonárna v Brně 1949), který se nezdařil a nepoužíval se

 

Okolo kostela se rozkládá farní hřbitov, tzv. starý, který k pravidelnému pochovávání sloužil do roku 1957. Dnes jsou zde jen udržované hroby, mj. hroby zdejších farářů Jana hraběte Kolovrata, Leopolda Kolíska a Antonína Chvátala. Hřbitovní kříž je z roku 1912, nově postaven a posvěcen byl v roce 2006. Márnice z roku 1898 byla zbourána v roce 2006, na jejím místě stojí kaplička sv. Antonína Paduánského z roku 2008. Nový obecní hřbitov, užívaný od roku 1958, je za vesnicí. Zde je kněžský hrob P. Stanislava Pravce (+ 2011).

 

 

 

Přehled duchovních správců a kaplanů farnosti

1267 Jan, 1373 Jindřich, 1404 Jan, 1493 Havel, 1576 Valentin, 

1630 Albert z Klimkovic, 1676 Jiří Václav Štyvar (ze Slavkova)